2/4 MAĎARSKO: JULIÁNOVÁ ROZHLEDNA A JESKYNĚ POUSTEVNÍKŮ

Druhý den jsme se poprvé při našem pobytu ve Visegradu vydali trajektem na druhý břeh Dunaje do obce Nagymaros. Naším cílem byla Juliánova rozhledna a jeskyně poustevníků, ležící v národním parku Dunaj-Ipeľ (maďarsky Duna–Ipoly Nemzeti Park). Tento park je jedním z nejvíce různorodých národních parků v Maďarsku.


 ITINERÁŘ
2) ➥ Juliánova rozhledna a jeskyně poustevníků

➥ 2) JULIÁNOVA ROZHLEDNA A JESKYNĚ POUSTEVNÍKŮ


O Maďarsku se tvrdí, že je to rovná placka, ale o okolí Visegrádu to rozhledně neplatí. Tak jak jsme museli včera našlapat výškové metry na Visegrádskou pevnost, tak nás dnes čekal další výstup.

Kolem desáté hodiny se trajektem přesouváme do obce Nagymaros, která leží na levém břehu Dunaje a na jihovýchodních svazích pohoří Börzsöny.

Z přístavu procházíme parkem, kde se zrovna konají místní trhy.

Za železniční tratí se už naše cesta zvedá a my pokračujeme po modré turistické trase na rozcestí Köves-mező, kde se modrá turistická trasa rozpojuje do více směrů.

My ostřeji zabočujeme doleva, ve směru na Juliánovu rozhlednu (Julianus-kilátó). Poslední metry k vrchu Hegyes-tető (482 m), kde stojí rozhledna, jsou již více prudší. Celkem jsme zde museli nastoupat 380 výškových metrů.

Téměř patnáct metů vysoká kamenná Juliánova rozhledna (Juliánus Kilátó), připomínající středověkou baštu, byla pojmenována podle mnicha Juliána, který cestoval po Asii. Postavena byla v roce 1938 a poté opravená v roce 2013.

Rozhledna nabízí nádherný, panoramatický výhled hlavně na okolí Dunaje, kde měla být vybudována hráz vyrovnávací přehrady vodního díla Gabčíkovo - Nagymaros.

Z rozhledny lze vidět: 
» Na jihovýchodě obec Nagymaros a za řekou Dunaj naše dočasné bydliště Visegrád, za kterým se tyčí Višehradské vrchy (Visegrádi-hegység), patřící do Národního parku Dunaj-Ipeľ (Duna–Ipoly Nemzeti Park).

» Na východě Dunaj, který se mohutným obloukem obrací k jihu, ve směru na Budapešť a kde se odpojuje pravobřežní rameno, vytvářející Szentenderský ostrov (Szentendrei-sziget), který je 31 km dlouhý a až 3,5 km široký.

» Na západě okolí Dunaje s údolím Iplu a slovenským pohořím Burda. 

Z rozhledny pomalu klesáme po modré turistické trase.

Než začneme sestupovat k jeskyni, otevírá se nám ještě jeden výhled.

Kousek za tímto výhledem modrá turistická trasa odbočuje doleva a čeká nás docela hodně strmý sestup, místy na hranici schůdnosti
Prašný podklad a drolící se kamínky totiž dělají z naší cesty pěknou klouzačku. Musíme tak i zapojit všechny končetiny, přesto se několikrát ocitáme na zemi.

Náš sestup končí ve výšce cca 220 metrů, kdy přicházíme ke skupině dutin zvaných jeskyně poustevníků (Remete-barlang).

Tyto dutiny tvoří přechod mezi přírodními a umělými jeskyněmi vytesanými lidmi. Prohlubování a přeměna menších jeskyní, vytvořených přirozenou cestou, zřejmě začalo již v římských dobách.


Jeskyně se nachází na strmé straně kopce svatého Michala (Szent Mihály), nabízející nádherné panorama na Dunaj a okolí.


Od jeskyně pokračujeme, po žluté turistické trase, zpátky do našeho výchozího bodu, obce Nagymaros.

Ve čtyři hodiny jsme zpátky v Nagymaros a po chvíli přívozem také zpět ve Visegradu.

Po dnešním výšlapu nám vyhládlo a proto se jdeme najíst.

Po podvečerním wellnessu v našem hotelu, jdeme na chvíli opět do města.

Obec Visegrád, kde jsme ubytováni, leží asi 35 km na sever od Budapešti, v ohybu Dunaje. 

Vzhledem k příznivým rysům Visegrádu a jeho klíčové strategické roli, byl vždy středem zájmu v celé historii. 
Nejstarší stopy lidské přítomnosti vedou do neolitu a území bylo nepřetržitě osídleno již od doby bronzové. Sloužilo např. jako severní hranice římského impéria. Obývali ho Keltové, Germáni, Římané, Avaři, Slované a Maďaři.
Dnešní název města je poprvé uváděn roku 1002 a je slovanského původu.

FOTOGALERIE


VIDEO Z ROZHLEDNY

Komentáře