Na dnešní prosincový den jsme se vydali na část Jesenické hřebenovky, která celá vede od Skřítku, přes Praděd na Červenohorské sedlo, případně dál přes Šerák do Ramzové (nebo naopak).
Původní plán byl okruh byl po hřebenovce přes Pecný na Jelení studánku a odtud sejít přes Alfrédku zpět na Skřítek. Počasí nám ale nakonec změnilo naše plány.
Kolem desáté hodiny se ale mlžný opar začal rozpadat a my jsme si tak poprvé mohli vychutnávat krásné výhledy do okolí s inverzními mraky.
Po desáté hodině přicházíme k prvnímu vrcholu na hlavním hřebeni naší trasy na vrchol Pecný (1334 m.), který je tvořen nevelkou svorovou skálou.
Za vrcholem Pecný začíná náhorní rovina hřebene Hrubého Jeseníku, porostlá smilkovou holí, která se prakticky nepřerušeně táhne až do oblasti Pradědu.
Po 6,5 km dorážíme v jedenáct hodin k Jelení studánce (1311 m.), která se nachází na jihovýchodním úbočí Jeleního hřbetu. Vyvěrá zde pramen Stříbrného potoka a také se zde nachází zastřešený kamenný útulek pro turisty a lyžaře, který je chrání při nepříznivých podmínkách na cestě mezi Skřítkem na Pradědem.
U Jelení studánky si dáváme pauzu na občerstvení, během které se nám opět otevírá obloha.
Inverzní mraky sledujeme i během další naší cesty.
Dále přes rozcestí Nad Malým kotlem pokračujeme po hřebení směr Vysoká hole.
Pod mlžným oparem sledujeme také Dlouhé Stráně, které lehce vyčnívají.
Před půl jednou jsme po 10,5 km na místě zvané Vysoká hole (1465 m.), která je se svou nadmořskou výškou 1465 metrů druhou nejvyšší horou Moravy a tedy i Hrubého Jeseníku. Jedná se o plochý vrchol s minimálním převýšením, kde se také nachází dřevěná bouda a hraniční kámen.
Vysoká hole je zajímavá i z hlediska historického. Po jejím vrcholu probíhala historická zemská hranice mezi Moravou a Slezskem a podle některých údajů i historická stezka spojující Šumpersko s Bruntálskem. Pískovcový hraniční kámen z roku 1681, který připomíná hranici tří historických panství – bruntálského, janovického a losinského.
Děláme ještě fotky nedalekých Petrových kamenů a Pradědu a vyrážíme o půl jedné na zpáteční cestu.
Stále se drží pěkné počasí a proto se ještě jednou vracíme na Břidličnou horu. Jedná se o plochý vrchol, který do údolí Merty spadá příkrými svahy. Západní strana se šumperskem je stále pod inverzí, ale zato se nám otevírá pěkný pohled na Praděd se stoupajícím mlžným oparem.
INFO:
Vzdálenost: 21,20 Km
Nastoupáno: 795 metrů
Čas pohybu: 6:28:07 hodin
Celkový čas: 4:12:32 hodin
Prům.tempo pohybu: 18:14 min/km
TRASA
Původní plán byl okruh byl po hřebenovce přes Pecný na Jelení studánku a odtud sejít přes Alfrédku zpět na Skřítek. Počasí nám ale nakonec změnilo naše plány.
Ze Skřítku (874 m.), nacházející se na jihu pohoří Hrubého Jeseníku, se vydáváme přibližně v 8:45 hodin po zelené turistické trase. Předpověď počasí se každý den měnila, ale doufali jsme že nám nahoře bude počasí přát.
Začátek trasy tomu také nasvědčoval, bohužel ale po chvíli se obloha zatáhla a my tak stoupali (3 km) na první zajímavé místo naší hřebenové trasy v mlžném oparu na Ztracené kameny (1250 m.)
Ztracené kameny jsou skalní balvanovitý výchoz (horniny vystupují na zemský povrch) ke kterým se váže pověst, kdy za vznik Ztracených kamenů může čert, jenž při závodech s místním sedlákem právě na tomto místě vysypal kamení ze svých bot.
Kolem desáté hodiny se ale mlžný opar začal rozpadat a my jsme si tak poprvé mohli vychutnávat krásné výhledy do okolí s inverzními mraky.
Inverze je když teplota vzduchu s výškou stoupá (oproti normálním podmínkám, kdy teplota vzduchu s výškou klesá).
Inverze vzniká nejčastěji v zimě, kdy Slunce přes den nestačí ohřát zemský povrch, od kterého by se následně ohřál vzduch při zemi. Studený vzduch, který je těžší než teplý nad ním, nemá důvod proč by stoupal, kouř a spaliny se nemohou rozptýlit do vyšších vrstev atmosféry. Vzniká tzv. poklička a dochází k nahromadění všech škodlivin v dýchací vrstvě atmosféry.
Po desáté hodině přicházíme k prvnímu vrcholu na hlavním hřebeni naší trasy na vrchol Pecný (1334 m.), který je tvořen nevelkou svorovou skálou.
Je zde pěkný výhled na panorama Jeseníků, např. Dlouhé Stráně, Kralický Sněžník, Keprník, šumpersko. Vše je ale před námi ukryto pod inverzí a tak jediný pohled je nám otevřen směrem na Praděd.
Za vrcholem Pecný začíná náhorní rovina hřebene Hrubého Jeseníku, porostlá smilkovou holí, která se prakticky nepřerušeně táhne až do oblasti Pradědu.
Dalším naším místem na dnešní trase měla být Břidličná hora (1358 m.), ale od vrchu Pecný se začala obloha opět zatahovat. Břidličná hora leží kousek (cca 200 m.) od zelené turistické trasy, takže bývá často opomíjená. Nebýt navigaci by jsme zde při aktuální viditelnosti ani netrefili. Kráčíme po úzké neprošlapané pěšince, ale protože se počasí neumoudřuje vracíme se z vrcholu rychle zpět na zelenou turistickou trasu.
Po 6,5 km dorážíme v jedenáct hodin k Jelení studánce (1311 m.), která se nachází na jihovýchodním úbočí Jeleního hřbetu. Vyvěrá zde pramen Stříbrného potoka a také se zde nachází zastřešený kamenný útulek pro turisty a lyžaře, který je chrání při nepříznivých podmínkách na cestě mezi Skřítkem na Pradědem.
U Jelení studánky si dáváme pauzu na občerstvení, během které se nám opět otevírá obloha.
Inverzní mraky sledujeme i během další naší cesty.
Pod mlžným oparem sledujeme také Dlouhé Stráně, které lehce vyčnívají.
Před půl jednou jsme po 10,5 km na místě zvané Vysoká hole (1465 m.), která je se svou nadmořskou výškou 1465 metrů druhou nejvyšší horou Moravy a tedy i Hrubého Jeseníku. Jedná se o plochý vrchol s minimálním převýšením, kde se také nachází dřevěná bouda a hraniční kámen.
Vysoká hole je zajímavá i z hlediska historického. Po jejím vrcholu probíhala historická zemská hranice mezi Moravou a Slezskem a podle některých údajů i historická stezka spojující Šumpersko s Bruntálskem. Pískovcový hraniční kámen z roku 1681, který připomíná hranici tří historických panství – bruntálského, janovického a losinského.
Stále se drží pěkné počasí a proto se ještě jednou vracíme na Břidličnou horu. Jedná se o plochý vrchol, který do údolí Merty spadá příkrými svahy. Západní strana se šumperskem je stále pod inverzí, ale zato se nám otevírá pěkný pohled na Praděd se stoupajícím mlžným oparem.
Po chvíli jsme ale taky pod mraky a tak aspoň cesta rychleji utíká, protože se nezdržujeme focením.
Zpátky na Skřítek přicházíme o čtvrť na čtyři a v nohách máme 21 kilometrů.
INFO:
Vzdálenost: 21,20 Km
Nastoupáno: 795 metrů
Čas pohybu: 6:28:07 hodin
Celkový čas: 4:12:32 hodin
Prům.tempo pohybu: 18:14 min/km
FOTOGALERIE
Doprava:
Díky tomu, že Jeseníky spadají pod dva kraje, je není možnost projít se po Jeseníkách z našeho koutu (Krnov, Opava) vůbec ideální. Nezbyde tak takřka možnost dostat se z jednoho bodu na druhý a musíte se tak dostat zpět na výchozí místo
- Dobrým výchozím bodem je Videlské sedlo (případně Vidly), bohužel zde a ani na Červenohorské sedlo se od nás vůbec nedostaneme.
- Ráno se dá s přestupem dojet autobusem na Skřítek, ale končit trasu zde bohužel nemůžete, protože odtud již bohužel odpoledne nic nejede.
- Dalšími možnostmi, kterými se můžeme dostat do Jeseníků je autobusový spoj Krnov - rozcestí Hvězda s přestupem na Ovčárnu. Tomu ale 51 km vzdálenost, trvá na Hvězdu 1:30 hodin, díky tomu, že zastavuje na každé zastávce. S přestupem na Ovčárnu pak spoj, který vyráží z Krnova v 7:21 hodin přijíždí na Ovčárnu v 9:15 hodin.
- Poslední možností je cestovat na druhou stranu Jeseníků vlakem s přestupem do Ramzové, kde se lze dostat po 2:20 hodinách.
Díky tomu, že Jeseníky spadají pod dva kraje, je není možnost projít se po Jeseníkách z našeho koutu (Krnov, Opava) vůbec ideální. Nezbyde tak takřka možnost dostat se z jednoho bodu na druhý a musíte se tak dostat zpět na výchozí místo
- Dobrým výchozím bodem je Videlské sedlo (případně Vidly), bohužel zde a ani na Červenohorské sedlo se od nás vůbec nedostaneme.
- Ráno se dá s přestupem dojet autobusem na Skřítek, ale končit trasu zde bohužel nemůžete, protože odtud již bohužel odpoledne nic nejede.
- Dalšími možnostmi, kterými se můžeme dostat do Jeseníků je autobusový spoj Krnov - rozcestí Hvězda s přestupem na Ovčárnu. Tomu ale 51 km vzdálenost, trvá na Hvězdu 1:30 hodin, díky tomu, že zastavuje na každé zastávce. S přestupem na Ovčárnu pak spoj, který vyráží z Krnova v 7:21 hodin přijíždí na Ovčárnu v 9:15 hodin.
- Poslední možností je cestovat na druhou stranu Jeseníků vlakem s přestupem do Ramzové, kde se lze dostat po 2:20 hodinách.
Komentáře
Okomentovat