Petruv blog

O týden později než bývá zvykem se konal již tradiční turnaj amatérských hráčů ve florbalu. Turnaj pořádal oddíl Loko Krnov. Letos se nemohlo zúčastnit turnaje několik mužstev (Notor team, Bru(n)taláci, Doktoři), novým účastníkem byl tým TJ Loučka (Zátor). A protože startovalo jen pět mužstev utkal se každý s každým. 

Z Krnova se vydáváme přes Cvilínský kopec , z kterého sjíždíme   k Hájnickým rybníkům . Po nové lesní asfaltové cestě poté pokračujeme na kraj obce Býkov-Láryšov a odtud po silnici směrem na Úvalno. O kousek dál opouštíme silnici a zabočujeme na lesní cestu, po které klesáme směrem k Pochni. Na jednom místě křižujeme lesní asfaltovou cestu, kterou na chvíli využijeme aby jsme o pár metrů dále ji opustili a opět po lesní cestě pokračovali na kraj Pochně . 

I v letošní sezóně pokračoval trend úbytku najetých kilometrů za sezónu. Začátek roku byl ovlivněn zdravotními problémy a tak jsem měl na konci března na kontě 112 km.  Pak se sezóna začala vyvíjet daleko lépe. Duben 826 km, Květen 955 km a Červen  1004 km. jenže na přelomu Července a Srpna přišly další zdravotní problémy a se Zářím jsem tak průměrně najel za měsíc jen 500 km. Na zimu už moc nejezdím a tak v Říjnu mám na kontě 390 km, v Listopadu 291 km a v Prosinci 209 km.

Oproti včerejšku se počasí diametrálně změnilo. místo slunce mrholilo, občas i spadlo více kapek. Také teplota u nuly nenasvědčovala, že dnes nakonec najedeme takřka 60 km. Z Krnova vyjíždíme kolem Cvilínského kopce , Hájnických rybníků k v.n. Pocheň . Před ní ale zabočujeme  a pokračujeme podél řeky Čížiny .

I když je den před Silvestrem trochu mrazivý (4 °C), na slunci je příjemně. V šesti lidech se vydáváme přes Ježnický les do Hošťálkovy , odkud pokračujeme do kopce skoro až na konec Starých Purkartic . Zde opouštíme silnici a po již hodně zvětralé staré asfaltové cestě míříme na Dlouhou Ves.

Fotografie z mých cest na kole a z pěších výletů.  Nevybíral jsem nejlepší fotografie, ale z těch nejdůležitějších cest jsem vybral po jedné, dvou fotkách ať zabírají celý rok.

Protože opět dost výrazně foukalo, povánoční vyjížďka se jela lesem. Trasa vedla nejdříve jižní stranou Ježnického lesa a po takřka 8 km stoupání na nás čekal sjezd směr Radim. My jsme ale pokračovali dále lesem až k rozcestí, kde jsme opustili štěrkovou cestu a začali mírně stoupat po bahnitém měkkém podkladu k rozcestí "Pod Lysou" . Přes kopec jsme pak pokračovali po štěrkové cestě nad Krasov, kde nás čekalo prudší stoupání do Krasovského kotle .