S přítelkyní Yvett a kamarády Honzou a Pepou jsme si řekli, že by jsme si měli trochu vyčistit hlavy od toho všeho co se kolem nás děje v souvislosti s Koronavirem pokud to je ještě možné.
Původní trasa byla ze Skřítku na Ovčárnu, ale právě kvůli možnému většímu výskytu lidí v okolí Pradědu jsme si řekli, že zvolíme trochu divočejší trasu, která je pěkná, ale nechodí zde tolik lidí protože tu nevede žádná lanovka, ani zde nestojí žádná stavba, tou je až cca 1,5 km vzdálená chata na polské straně.
Tuto trasu jsme šel před pár lety na podzim a bez sněhu, viz: zde...
ITINERÁŘ
1) Cestopis
2) Info
3) Časový harmonogram
4) Foto
5) Trasa
6) Mapa
7) Zdroje
1) CESTOPIS
V sedm hodin vyjíždíme z Krnova a po dvou hodinách a necelých 100 km parkujeme v obci Stříbrnice pod sjezdovkou na které jsou už jen zbytky sněhu.
Na vrchol Králického Sněžníku vede několik značených tras a naučných stezek, které celou oblastí se vzácně zachovalou přírodou procházejí.
Po deváté hodině vyrážíme z parkoviště Ski areálu Králičák v obci Stříbrnice (618 m.), které se nachází na východním úpatí hory nedaleko Starého Města a je z něj nejkratší výstup na Králický Sněžník.
Máme možnost se vydat po modré turistické trase do lesa směr kaple Panny Marie, kde jsme šli před pěti roky na podzim. My si ale vybíráme žlutou turistickou trasu přes chatu Návrší, která je kratší a na začátku k chatě Návrší i příkřejší, za to ale je dobře v zimě prošlapaná.
Protože po cestě sníh zatím žádný není, místo po turistické trase jdeme k chatě přímo přes sjezdovku.
Chata Návrší (899 m.) je jedinou horskou chatou na české straně Králického Sněžníku. Byla postavena roku 1928 na místě bývalých salaší a je z ní pěkný výhled na Staroměstsko a hradbu Hrubého Jeseníku v pozadí. Po české straně, po žluté a červené turistické trase je to na vrchol od chaty cca 6 km.
U chaty Návrší se nezdržujeme (stejně mají zavřeno) a v 9:55 hodin pokračujeme po žluté trase ale již po sněhu dále. Po cestě nás zastihne lehké sněžení a potkáváme také první lidi na skialpech.
Od rozcestí "Nad Adéliným pramenem" (1040 m.) povede naše cesta až na vrchol po červené turistické trase.
I když se ranní oblačnost teprve pomalu trhá, na dalším rozcestí "Pod Ludmilou" (1160 m.) se nám pak otevírají první pěkné výhledy na masiv Jeseníků.
Mezi sebou si říkáme, že by se tu dalo i na kole, ale další cesta od rozcestí na vrchol je zde pro cyklisty již zakázána. Také podklad je tu již jiný a pokud by bylo více sněhu i cesta by byla náročnější (v létě tu cesta z asfaltové cesty pokračuje již po kamenité).
Cesta po Stříbrnické sedle vede prakticky podél hranic až na pár odchylek. Jedno z nich je malý odskok k Františkově chatě (nebo také horská služba Franciska), u které se nachází "Pramen Franciska"
Od pramene se vracíme kousek zpátky na červenou tur. trasu a trochu prudčeji stoupáme dokola hřebene ke soše slůněte.
Ještě než dojdeme k soše se kocháme jižním směrem do údolí Horní a Dolní Moravy. Nalevo, východním směrem se klene Podbělský hřbet, u vrchu Slamník se tyčí Stezka v oblacích. Napravo, západním směrem lze vidět rozhlednu na vrchu Klepáč a Malosněžnický hřbet. Ten má ovšem v polštině trefnější název „Trójmorski Wierch“, protože se odtud stékají vody do tří moří - Baltského, Severního a Černého.
O pár metrů jsme v 11:35 hodin u ruin bývalé turistické Lichtenštejnovy chaty a sochy slůněte (1356 m.), která bohužel už nese stopy drsného podnebí a vandalismu.
Dáváme si zde takřka půlhodinovou přestávku na svačinu a také čekáme až se místo kolem slůněte vyprázdní, aby jsme ho měli možnost fotit.
Letošní zima je mírná a proto můžeme vidět celou sošku, která jinak bývá v zimě pokrytá ledovým a sněhovým krunýřem. Od sochy slůněte, stojící na okraji příkřejšího srázu se otevírá krásný pohled ke Starému Městu pod Sněžníkem a Hanušovické vrchovině. Dobře viditelné jsou hřebeny Hrubého Jeseníku.
Kamenná soška slůněte na nevysokém pylonu se stala nepsaným symbolem Králického Sněžníku. Byla postavena nedaleko vrcholu hory v roce 1932 na paměť 10. výročí založení skupiny Jescher. Název této skupiny byl odvozen z toho, jak se v němčině vyjadřuje zvuk kýchajícího slona. Návrh sošky vytvořila Amei Hallegerová. Mylně bývá považována za hraniční kámen.
Lichtenštejnova chata která stála vedle sochy slůněte byla postavena v roce 1912, po válce však přestala být využívána a roku 1971 byla rozebrána. Dnes tu zůstaly pouze základy chaty s místností bývalého sklepa, které nyní slouží jako neocenitelné útočiště před nepřízní počasí, což také nabádá uvnitř cedulka "Udělej si dobře".
Po dvanácté hodině opouštíme sochu slůněte a pokračujeme k nedalekému pramenu Moravy. Cesta je zde již více a více ledová a proto nasazujeme na boty nesmeky, kamarádi mají i hole, které se zde taky hodí.
Od slůněte, resp. od ruin chaty sleduje cestu k nejvyššímu bodu tyčové značení. Zvláště za mlhy, která v zimě na Sněžníku výrazně převažuje, je nutné se tyčí bezpodmínečně držet, neboť hned vlevo od cesty pod pramenem Moravy začíná lavinový terén.
Čím jsme blíže vrcholu, začíná se obloha více a více protrhávat, ale také jsme čím dál méně chránění před chladným větrem, který naštěstí jde cítit dnes jen místy a v menší míře, protože jinak se před ním nahoře není kde schovat.
Přibližně dvě stě metrů od sochy slona, směrem k vrcholu Králického Sněžníku, jsme u pramene řeky Moravy (1380 m.), který zde vyvěrá ze země.
Řeka Morava odvádí spolu s několika dalšími přítoky vody z jižní strany hory do Černého moře. Severní, polská strana hory patří zase k úmoří Baltského moře (potoky Kamienica, Kleśnica, řeka Wilczka ad.).
Jižní výhled od pramene je zde nádherný, o něco lepší jak před sochou slůněte. Nalevo, východním směrem od údolí Horní a Dolní Moravy se klene Podbělský hřbet, vrchy Sušina, Podbělka a Slamník, kde ční Stezka v oblacích. Naproti, na západním hřbetu je vidět rozhlednu na vrchu Klepáč a také Malosněžnický hřbet.
Na samou horní plošinu Králického Sněžníku pak ještě stoupáme cca 400 metrů.
V 12:30 hodin jsme po 3:20 hodinách a cca 8 km na vrcholu Králického Sněžníku, jehož název vyplývá z dlouhého zimního období − sněhová pokrývka vydrží na vrcholu až 8 měsíců v roce.
Na samém vrcholu, který je prakticky plochý, je nakupena suť z bývalé rozhledny, které tu byla postavena v letech 1895-1899. Masivní konstrukce věže měla 6 pater a výšku 33,5 m. v roce 1973 byla zanedbaná a rozpadající se rozhledna odstřelena. O nové rozhledně se pár let jen hovoří.
Samotný vrchol Kralický Sněžník není nijak atraktivní, je hodně rozlehlý a plochý. Pokud ale vystoupíte symbolický vrchol hory, ruiny staré rozhledny dostane se vám pěkný 360° výhled. Za výhledy můžete i k místům kde svah začíná klesat.
Pokud máte štěstí na počasí jak my, můžete obdivovat Hrubý Jeseník s vysílačem na Pradědu, masiv Králického Sněžníku, Orlické hory, Kladskou kotlinu v Polsku, Rychlebské hory. Zejména v zimních měsících, kdy bývá viditelnost nejlepší, jsou jako na dlani vidět celé Krkonoše s majestátní Sněžkou a Úpskou jámou pod Studniční horou. Také jsou zde krásné východy a západy slunce.
Údaje o nadmořské výšce vrcholu se ve zdrojích rozcházejí, český rozcestník uvádí 1424 m. a o cca 10 metrů dále polský rozcestník zase 1426 m., další polské zdroje pak 1425 m.
Od turistické chaty Návrší pak pokračujeme už po cestách bez sněhu zpátky do obce Stříbrnice (16:56 hodin).
Původní trasa byla ze Skřítku na Ovčárnu, ale právě kvůli možnému většímu výskytu lidí v okolí Pradědu jsme si řekli, že zvolíme trochu divočejší trasu, která je pěkná, ale nechodí zde tolik lidí protože tu nevede žádná lanovka, ani zde nestojí žádná stavba, tou je až cca 1,5 km vzdálená chata na polské straně.
Tuto trasu jsme šel před pár lety na podzim a bez sněhu, viz: zde...
1) Cestopis
2) Info
3) Časový harmonogram
4) Foto
5) Trasa
6) Mapa
7) Zdroje
1) CESTOPIS
V sedm hodin vyjíždíme z Krnova a po dvou hodinách a necelých 100 km parkujeme v obci Stříbrnice pod sjezdovkou na které jsou už jen zbytky sněhu.
Na vrchol Králického Sněžníku vede několik značených tras a naučných stezek, které celou oblastí se vzácně zachovalou přírodou procházejí.
Po deváté hodině vyrážíme z parkoviště Ski areálu Králičák v obci Stříbrnice (618 m.), které se nachází na východním úpatí hory nedaleko Starého Města a je z něj nejkratší výstup na Králický Sněžník.
Máme možnost se vydat po modré turistické trase do lesa směr kaple Panny Marie, kde jsme šli před pěti roky na podzim. My si ale vybíráme žlutou turistickou trasu přes chatu Návrší, která je kratší a na začátku k chatě Návrší i příkřejší, za to ale je dobře v zimě prošlapaná.
Protože po cestě sníh zatím žádný není, místo po turistické trase jdeme k chatě přímo přes sjezdovku.
Chata Návrší (899 m.) je jedinou horskou chatou na české straně Králického Sněžníku. Byla postavena roku 1928 na místě bývalých salaší a je z ní pěkný výhled na Staroměstsko a hradbu Hrubého Jeseníku v pozadí. Po české straně, po žluté a červené turistické trase je to na vrchol od chaty cca 6 km.
U chaty Návrší se nezdržujeme (stejně mají zavřeno) a v 9:55 hodin pokračujeme po žluté trase ale již po sněhu dále. Po cestě nás zastihne lehké sněžení a potkáváme také první lidi na skialpech.
Od rozcestí "Nad Adéliným pramenem" (1040 m.) povede naše cesta až na vrchol po červené turistické trase.
I když se ranní oblačnost teprve pomalu trhá, na dalším rozcestí "Pod Ludmilou" (1160 m.) se nám pak otevírají první pěkné výhledy na masiv Jeseníků.
Mezi sebou si říkáme, že by se tu dalo i na kole, ale další cesta od rozcestí na vrchol je zde pro cyklisty již zakázána. Také podklad je tu již jiný a pokud by bylo více sněhu i cesta by byla náročnější (v létě tu cesta z asfaltové cesty pokračuje již po kamenité).
Cesta po Stříbrnické sedle vede prakticky podél hranic až na pár odchylek. Jedno z nich je malý odskok k Františkově chatě (nebo také horská služba Franciska), u které se nachází "Pramen Franciska"
Ještě než dojdeme k soše se kocháme jižním směrem do údolí Horní a Dolní Moravy. Nalevo, východním směrem se klene Podbělský hřbet, u vrchu Slamník se tyčí Stezka v oblacích. Napravo, západním směrem lze vidět rozhlednu na vrchu Klepáč a Malosněžnický hřbet. Ten má ovšem v polštině trefnější název „Trójmorski Wierch“, protože se odtud stékají vody do tří moří - Baltského, Severního a Černého.
O pár metrů jsme v 11:35 hodin u ruin bývalé turistické Lichtenštejnovy chaty a sochy slůněte (1356 m.), která bohužel už nese stopy drsného podnebí a vandalismu.
Dáváme si zde takřka půlhodinovou přestávku na svačinu a také čekáme až se místo kolem slůněte vyprázdní, aby jsme ho měli možnost fotit.
Letošní zima je mírná a proto můžeme vidět celou sošku, která jinak bývá v zimě pokrytá ledovým a sněhovým krunýřem. Od sochy slůněte, stojící na okraji příkřejšího srázu se otevírá krásný pohled ke Starému Městu pod Sněžníkem a Hanušovické vrchovině. Dobře viditelné jsou hřebeny Hrubého Jeseníku.
Lichtenštejnova chata která stála vedle sochy slůněte byla postavena v roce 1912, po válce však přestala být využívána a roku 1971 byla rozebrána. Dnes tu zůstaly pouze základy chaty s místností bývalého sklepa, které nyní slouží jako neocenitelné útočiště před nepřízní počasí, což také nabádá uvnitř cedulka "Udělej si dobře".
Po dvanácté hodině opouštíme sochu slůněte a pokračujeme k nedalekému pramenu Moravy. Cesta je zde již více a více ledová a proto nasazujeme na boty nesmeky, kamarádi mají i hole, které se zde taky hodí.
Od slůněte, resp. od ruin chaty sleduje cestu k nejvyššímu bodu tyčové značení. Zvláště za mlhy, která v zimě na Sněžníku výrazně převažuje, je nutné se tyčí bezpodmínečně držet, neboť hned vlevo od cesty pod pramenem Moravy začíná lavinový terén.
Čím jsme blíže vrcholu, začíná se obloha více a více protrhávat, ale také jsme čím dál méně chránění před chladným větrem, který naštěstí jde cítit dnes jen místy a v menší míře, protože jinak se před ním nahoře není kde schovat.
Přibližně dvě stě metrů od sochy slona, směrem k vrcholu Králického Sněžníku, jsme u pramene řeky Moravy (1380 m.), který zde vyvěrá ze země.
Řeka Morava odvádí spolu s několika dalšími přítoky vody z jižní strany hory do Černého moře. Severní, polská strana hory patří zase k úmoří Baltského moře (potoky Kamienica, Kleśnica, řeka Wilczka ad.).
Jižní výhled od pramene je zde nádherný, o něco lepší jak před sochou slůněte. Nalevo, východním směrem od údolí Horní a Dolní Moravy se klene Podbělský hřbet, vrchy Sušina, Podbělka a Slamník, kde ční Stezka v oblacích. Naproti, na západním hřbetu je vidět rozhlednu na vrchu Klepáč a také Malosněžnický hřbet.
V 12:30 hodin jsme po 3:20 hodinách a cca 8 km na vrcholu Králického Sněžníku, jehož název vyplývá z dlouhého zimního období − sněhová pokrývka vydrží na vrcholu až 8 měsíců v roce.
Samotný vrchol Kralický Sněžník není nijak atraktivní, je hodně rozlehlý a plochý. Pokud ale vystoupíte symbolický vrchol hory, ruiny staré rozhledny dostane se vám pěkný 360° výhled. Za výhledy můžete i k místům kde svah začíná klesat.
Pokud máte štěstí na počasí jak my, můžete obdivovat Hrubý Jeseník s vysílačem na Pradědu, masiv Králického Sněžníku, Orlické hory, Kladskou kotlinu v Polsku, Rychlebské hory. Zejména v zimních měsících, kdy bývá viditelnost nejlepší, jsou jako na dlani vidět celé Krkonoše s majestátní Sněžkou a Úpskou jámou pod Studniční horou. Také jsou zde krásné východy a západy slunce.
Údaje o nadmořské výšce vrcholu se ve zdrojích rozcházejí, český rozcestník uvádí 1424 m. a o cca 10 metrů dále polský rozcestník zase 1426 m., další polské zdroje pak 1425 m.
Řada lidí si myslí, že masiv Králický Sněžník (zastarale také Kladský Sněžník, polsky Śnieżnik nebo Śnieżnik Kłodzki) se nachází ještě na Moravě, případně že patří do pohoří Hrubého Jeseníku.
Pravda je taková, že tento geomorfologický celek se rozkládá na rozhraní Čech, Moravy (76 km2) kde patří již do pardubického kraje, resp. východních Čech a hlavně polského Kladska (200 km2)
Jižní část hory je česká, větší část západní a východní strany a také celý sever hory jsou polské, kde je jeho příroda chráněna v rámci rezervace Śnieżnicky Park Krajoobrazowy.
Podíváme-li se na masiv Králický Sněžník z hlediska začlenění, nejde o Orlické hory, ani o Hrubý Jeseník. Jde o samostatné pohoří Králický Sněžník s nejvyšší horou téhož jména, přičemž se jedná o třetí nejvyšší pohoří v České republice a nejvyšší pohoří v polských Sudetech,
Z vrcholu Sněžníku se po cca dvaceti minutách vydáme po zeleném polském značení k 1,5 km vzdálené chatě Schronisko na Śniežniku, jediné funkční chatě na Sněžníku.
Poté co sejdeme pár metrů, procházíme kolem trojmezního kamene, který značí střet hranic tří zemí: Českého království, Moravského markrabství a Kladského hrabství.
Masiv Králického Sněžníku tvoří nejen přirozený předěl mezi Čechami, Moravou a Kladskem, ale také mezi úmořím Baltského, Severního a Černého moře. Na úbočí vrchu Klepáč (polsky Trójmorski wierch, 1144 m n. m.) pramení přítoky tří řek, jejichž vody odtékají do tří moří – na polském území Kladská Nisa do Baltu, Lipkovský potok a posléze Tichá Orlice do Severního a řeka Morava do Černého moře.
Po cca 23 minutách jsme v 13:12 hodin u chaty Schronisko na Śniežniku (Facebook) (1218 m.), která zde byla roku 1871 byla na přání princezny zbudována na horské louce.
Na chatě ochutnáváme polskou kuchyni, díky polévce Zurek s jajkem, což je polévka z žitného kvásku. Karty sice neberou, ale kromě polských zlotých berou i české koruny.
Pravda je taková, že tento geomorfologický celek se rozkládá na rozhraní Čech, Moravy (76 km2) kde patří již do pardubického kraje, resp. východních Čech a hlavně polského Kladska (200 km2)
Jižní část hory je česká, větší část západní a východní strany a také celý sever hory jsou polské, kde je jeho příroda chráněna v rámci rezervace Śnieżnicky Park Krajoobrazowy.
Podíváme-li se na masiv Králický Sněžník z hlediska začlenění, nejde o Orlické hory, ani o Hrubý Jeseník. Jde o samostatné pohoří Králický Sněžník s nejvyšší horou téhož jména, přičemž se jedná o třetí nejvyšší pohoří v České republice a nejvyšší pohoří v polských Sudetech,
Z vrcholu Sněžníku se po cca dvaceti minutách vydáme po zeleném polském značení k 1,5 km vzdálené chatě Schronisko na Śniežniku, jediné funkční chatě na Sněžníku.
Poté co sejdeme pár metrů, procházíme kolem trojmezního kamene, který značí střet hranic tří zemí: Českého království, Moravského markrabství a Kladského hrabství.
Masiv Králického Sněžníku tvoří nejen přirozený předěl mezi Čechami, Moravou a Kladskem, ale také mezi úmořím Baltského, Severního a Černého moře. Na úbočí vrchu Klepáč (polsky Trójmorski wierch, 1144 m n. m.) pramení přítoky tří řek, jejichž vody odtékají do tří moří – na polském území Kladská Nisa do Baltu, Lipkovský potok a posléze Tichá Orlice do Severního a řeka Morava do Černého moře.
Po cca 23 minutách jsme v 13:12 hodin u chaty Schronisko na Śniežniku (Facebook) (1218 m.), která zde byla roku 1871 byla na přání princezny zbudována na horské louce.
Na chatě ochutnáváme polskou kuchyni, díky polévce Zurek s jajkem, což je polévka z žitného kvásku. Karty sice neberou, ale kromě polských zlotých berou i české koruny.
Po 40 minutové zastávce na občerstvení nás čeká výšlap zpátky na vrchol Králického Sněžníku.
V zimě se chodí po červené turistické trase, která je vyšlapanější. Protože ale letos sněhu noc nenapadlo a nám se nechce jít zpátky po stejné cestě volíme trasu po polské zelené turistické trase.
Bohužel stopy jsme neviděli nebo jsme je přehlédli a tak se spíše do sněhu boříme a vidíme jen stopy po skialpinistech.
Dostáváme se zpátky ke soše slůněte, odkud prudší cestou se vracíme na polskou zelenou tur. trasu.
Další naše kroky vedou v blízkosti hranic a prakticky také blízko české červené tur. trase.
Poslední část polské trasy se české trochu vzdálí, protože vede dál, kousek pod hřebenem.
Pohled zpět na Kralický Sněžník.
Od hřebene pak scházíme na českou stranu nedaleko rozcestí "Nad Adéliným pramenem".
V zimě se chodí po červené turistické trase, která je vyšlapanější. Protože ale letos sněhu noc nenapadlo a nám se nechce jít zpátky po stejné cestě volíme trasu po polské zelené turistické trase.
Bohužel stopy jsme neviděli nebo jsme je přehlédli a tak se spíše do sněhu boříme a vidíme jen stopy po skialpinistech.
Dostáváme se zpátky ke soše slůněte, odkud prudší cestou se vracíme na polskou zelenou tur. trasu.
Další naše kroky vedou v blízkosti hranic a prakticky také blízko české červené tur. trase.
Poslední část polské trasy se české trochu vzdálí, protože vede dál, kousek pod hřebenem.
Pohled zpět na Kralický Sněžník.
Od hřebene pak scházíme na českou stranu nedaleko rozcestí "Nad Adéliným pramenem".
2) INFO
Vzdálenost: 19,80 km
Celkový čas: 7:48 hod.
Čistý čas: 4:31 hod.
Průměrné tempo: 20:44 min/km
Průměrné tempo pohybu 14:42 min/km
Nastoupáno: 1068 m. (min. výška 630 m. - max. výška 1426 m.)
3) ČASOVÝ HARMONOGRAM
0,0 km / 0 hodin - Stříbrnice (618 m.) - 9:10 hodin
2,2 km / 0:45 min. - Chata Návrší (899 m.) - 9:55 hodin
4,8 km / 1:37 hod. - Rozcestí Pod Ludmilou (1160 m.) - 10:47 hodin
7,5 km / 2:25 hod. - Socha Slůněte (1356 m.) - 11:35-12:02 hodin
7,7 km / 2:55 hod. - Pramen řeky Moravy (1380 m.) - 12:05-12:18 hodin
8,0 km / 3:19 hod. - Vrchol Králický Sněžník (1425 m.) - 12:29-12:46 hodin
9,4 km / 4:03 hod. - chata Schronisko na Śniežniku (1218 m.) - 13:13-13:52 hodin
10,8 km / 5:17 hod. - Vrchol Králický Sněžník (1425 m.) - 14:27-14:38 hodin
11,5 km / 5:46 hod. - Socha Slůněte (1356 m.) - 14:56 hodin
14,0 km / 6:40 hod. - Rozc. Nad Adéliným pramenem - 15:50 hod
15,7 km / 7:12 hod. - Chata Návrší (899 m.) - 16:22 hodin
17,8 km / 7:46 hod. - Stříbrnice (618 m.) - 16:56 hodin
(Vzdálenost dle mapy.cz, GPS nám ukazovala 19,5 km)
4) FOTO
Vzdálenost: 19,80 km
Celkový čas: 7:48 hod.
Čistý čas: 4:31 hod.
Průměrné tempo: 20:44 min/km
Průměrné tempo pohybu 14:42 min/km
Nastoupáno: 1068 m. (min. výška 630 m. - max. výška 1426 m.)
3) ČASOVÝ HARMONOGRAM
0,0 km / 0 hodin - Stříbrnice (618 m.) - 9:10 hodin
2,2 km / 0:45 min. - Chata Návrší (899 m.) - 9:55 hodin
4,8 km / 1:37 hod. - Rozcestí Pod Ludmilou (1160 m.) - 10:47 hodin
7,5 km / 2:25 hod. - Socha Slůněte (1356 m.) - 11:35-12:02 hodin
7,7 km / 2:55 hod. - Pramen řeky Moravy (1380 m.) - 12:05-12:18 hodin
8,0 km / 3:19 hod. - Vrchol Králický Sněžník (1425 m.) - 12:29-12:46 hodin
9,4 km / 4:03 hod. - chata Schronisko na Śniežniku (1218 m.) - 13:13-13:52 hodin
10,8 km / 5:17 hod. - Vrchol Králický Sněžník (1425 m.) - 14:27-14:38 hodin
11,5 km / 5:46 hod. - Socha Slůněte (1356 m.) - 14:56 hodin
14,0 km / 6:40 hod. - Rozc. Nad Adéliným pramenem - 15:50 hod
15,7 km / 7:12 hod. - Chata Návrší (899 m.) - 16:22 hodin
17,8 km / 7:46 hod. - Stříbrnice (618 m.) - 16:56 hodin
(Vzdálenost dle mapy.cz, GPS nám ukazovala 19,5 km)
4) FOTO
- Fotogalerie
5) TRASA
- https://www.strava.com/activities/3182847476
- https://www.endomondo.com/users/2843627/workouts/1480997082
- https://connect.garmin.com/modern/activity/4655296234
6) MAPA
7) ZDROJE
- https://www.sneznik.cz/pohori/vrcholy/kralicky-sneznik
- https://regiony.rozhlas.cz/...
- https://www.idnes.cz/...
- https://www.skion.cz/...
- https://cs.wikipedia.org/wiki/...
5) TRASA
- https://www.strava.com/activities/3182847476
- https://www.endomondo.com/users/2843627/workouts/1480997082
- https://connect.garmin.com/modern/activity/4655296234
6) MAPA
7) ZDROJE
- https://www.sneznik.cz/pohori/vrcholy/kralicky-sneznik
- https://regiony.rozhlas.cz/...
- https://www.idnes.cz/...
- https://www.skion.cz/...
- https://cs.wikipedia.org/wiki/...
Komentáře
Okomentovat